Mami, díky

Sdílejte článek
12.08.2018 | Kateřina Kopecká
Až teď, když žiji svou realitu mateřství, mi došlo, že se někdo se mnou musel taky sakra namakat. A že to vlastně nikdy neskončilo. Máma mi teď s dítětem pomáhá tak jako nikdo jiný. Jak si ale něco tak křehkého, jako je dobrý vztah matka–dcera, uchovat i v době, kdy jsme samy mámy?
 
  1. Nechte si pomoct. Máma bude ráda, vám to bodne.
  2. Když vám něco bude vadit, řekněte to. Je to zkrátka vaše dítě.
  3. Oceňte ji. Každou mámu potěší, když někdo uzná její práci.
 
Mámy jsou tady, když se učíme chodit a padáme. Jsou tady, když jdeme poprvé do školy, když odjíždíme na tábor, když jdeme poprvé na rande. A i když jsou naše šance na vítězství minimální, stojí v cíli a fandí. Díky jim za to.
 
 

Související články ze sekce maminky

Má mateřská „kdyby tak…“

Možná to také znáte. Během mého dosavadního mateřství jsem se nesčetněkrát ocitla v situaci, kdy bych si přála, aby to celé bylo úplně jinak. Vyrovnat se s tím, že ne vždy jsou věci tak, jak bych si představovala, a že ne vždycky je mé dítě takové, jaké jsem si ho vysnila, bylo pro mě jako pro mámu nejtěžším úkolem.

Číst více

Souboj kdo s koho: období vzdoru

Je to mamánek, ňuňánek, zkrátka vaše zlatíčko. Neuděláte jeden bez druhého ani krok. A pak přijde druhý rok a z něj se přes noc stane malý ďábel. Máte pocit, že vám asi někdo vyměnil dítě, podobně jako v tom filmu s Angelinou Jolie. Jenže tohle není film, ale realita a vy se s ní musíte nějak vypořádat.

Číst více

Jsme také na sociálních sítích